Slovanský jazykový atlas

Příprava Slovanského jazykového atlasu (SJA) začala na základě usnesení IV. mezinárodního sjezdu slavistů (Moskva, září 1958). Při Mezinárodním komitétu slavistů vznikla Komise SJA, jejímiž členy se stali přední slavisté ze zemí účastnících se projektu. Na návrh Komise SJA vznikla mezinárodní pracovní skupina.

Dotazník SJA obsahuje 3 454 otázek, síť zkoumaných lokalit tvoří 850 bodů.

Tvorby SJA se účastní: Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny, Akademie věd České republiky, Bulharská akademie věd, Černohorská akademie věd, Chorvatská akademie věd, Makedonská akademie věd a umění, Národní akademie věd Běloruska, Národní akademie věd Ukrajiny, Polská akademie věd, Ruská akademie věd, Slovenská akademie věd, Srbská akademie věd a umění, Srbský institut (Budyšín), Vědecko-výzkumné centrum Slovinské akademie věd a umění.

Objektem výzkumu SJA je rodina příbuzných (slovanských) jazyků jako celek; slovanské jazyky se nezkoumají jednotlivě. Je tak vyjádřena kvalitativní, nikoliv kvantitativní orientace SJA, odrážející specifický objekt mapování: zatímco jednotlivé národní atlasy zaznamenávají nářeční rozdíly v rámci konkrétního jazyka, v SJA jsou mapovány rozdíly v rámci celé slovanské jazykové rodiny, tedy jevy relevantní z celoslovanského hlediska.

Úlohou pracovního kolektivu SJA je historickosrovnávací a synchronně-typologická interpretace nářečního materiálu. První metodou se potvrzují teorie o vzniku praslovanské jazykové jednoty a jejího postupného nářečního štěpení, ústícího ve vznik současných slovanských jazyků. V projektu SJA se pomocí získaného materiálu vymezuje původní areál, obývaný slovanským etnikem (slovanská pravlast), v jednotlivých historických etapách se interpretují migrační vlny do různých geografických oblastí, jazykové kontakty Slovanů s nositeli neslovanských jazyků: s Germány, Balty, Kelty, Tráky, Iránci, Ugrofiny, Turky, Ilyry, Řeky a Římany. Intenzita vlivu těchto kontaktů se na mapách SJA odráží v různé míře. Využitím druhé metody – synchronně-typologické – jsou prezentovány typologické rozdíly v jednotlivých rovinách geneticky příbuzných jazyků.

SJA vychází v dvou řadách – lexikálně-slovotvorné a hláskoslovně-gramatické (fonetika, morfologie, syntax). Vydání jednotlivých svazků SJA obsahují mapy s lexikálně-slovotvornými a hláskoslovnými jevy (v budoucnosti se předpokládá vydání svazků, v nichž budou interpretovány jevy z oblasti morfologie, syntaxe a sémantiky). V lexikálně-slovotvorných svazcích se nářeční materiál interpretuje v určitých tematických (věcněvýznamových) okruzích slov, v hláskoslovných svazcích na základě vybraných jevů zvukové roviny jednotlivých slovanských jazyků.

V souladu s dvěma řadami SJA vznikly také dvě sekce Komise SJA: lexikálně-slovotvorná a hláskoslovně-gramatická. Součástí organizační struktury SJA je rovněž podsekce pro zobecňující transkripci. Ta pro lexikálně-slovotvorné mapy rozpracovává způsoby interpretace zobecněných forem, které jsou svědectvím odlišného vývoje v jednotlivých jazycích. Nedávno vznikla také počítačová podsekce SJA, jejímž úkolem je příprava elektronické verze Atlasu.